§ 18 Výjimky z poučovací a informační povinnosti správce
ZZOÚzákon č. 110/2019 Sb. · Díl 2 – Zpracování osobních údajů prováděné pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu · znění od 1. 8. 2025
Tento paragraf stanovuje výjimky z povinnosti podrobně informovat lidi o zpracování jejich osobních údajů při účelech uvedených v § 17 odst. 1. Správci údajů (například podnikateli) umožňuje za určitých podmínek sdělit pouze svou identitu, nebo dokonce informování zcela vynechat či odložit. Pravidla se týkají všech správců osobních údajů, kteří plní zákonem stanovené specifické účely.
- Při vybraných účelech zpracování stačí lidi informovat pouze o identitě správce (např. názvu firmy či jménu), pokud jsou podrobné informace o právech a zpracování dostupné dálkovým přístupem (například na webu).
- Přihlásit se k identitě správce lze i jednoduše – např. grafickým označením (logem), ústně nebo jiným vhodným způsobem.
- Informaci o identitě správce není nutné poskytnout, pokud je to nemožné nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
- Oznamovat identitu nemusíte ani tehdy, pokud člověk zpracování údajů může oprávněně očekávat nebo tyto informace již má.
- Informování lze vynechat nebo odložit také v případě, že by poskytnutí informace ohrozilo či zmařilo účel zpracování (zejména v záležitostech veřejného zájmu).
(1) Správce může při zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 své povinnosti, vyplývající z čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 1 až 3 a čl. 21 odst. 4, a v jim odpovídajícím rozsahu též z čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) , splnit také jakýmkoliv vhodným informováním subjektu údajů o identitě správce. Informovat o identitě správce lze také vhodným přihlášením se k identitě správce, které může být provedeno grafickým označením, ústně či jiným vhodným způsobem. Informace o identitě správce je dostačující tehdy, je-li poučení správce o právech subjektu údajů a dalších skutečnostech potřebných pro ochranu jeho práv v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování osobních údajů veřejně dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Informaci o identitě správce není třeba poskytnout v odůvodněných případech, zejména pokud:
a) to není možné nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí,
b) subjekt údajů může zpracování uvedené v § 17 odst. 1 oprávněně očekávat,
c) subjekt údajů takové informace má, nebo
d) by poskytnutí takové informace ohrozilo nebo zmařilo účel zpracování osobních údajů, je-li takový postup nutný k dosažení oprávněného účelu zpracování osobních údajů, zejména v záležitostech veřejného zájmu.
Namísto vyloučení poskytnutí informace o identitě správce může správce poskytnutí této informace odložit.