§ 3c Vyměřovací základ
ZPVZPzákon č. 592/1992 Sb. · Část první – Pojistné · znění od 27. 5. 2026
Tento paragraf upravuje způsob výpočtu vyměřovacího základu (základny pro výpočet pojistného) pro platby zdravotního pojištění, které za stanovené osoby hradí stát. Určuje jeho výchozí částku a stanovuje přesný automatický mechanismus jeho pravidelného ročního zvyšování. Týká se výhradně státu jako plátce a institucí, které o výši tohoto základu rozhodují.
- Základní výše vyměřovacího základu pro pojistné hrazené státem je stanovena na 14 074 Kč za kalendářní měsíc.
- Vyměřovací základ se od 1. ledna každého roku zvyšuje o součet růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.
- Výši nově zvýšeného vyměřovacího základu vyhlašuje vláda svým nařízením vždy do 30. září předcházejícího roku.
- Růst cen se zjišťuje z červnových indexů spotřebitelských cen udávaných Českým statistickým úřadem a jeho podíl pro výpočet činí vždy nejméně 1.
- K růstu reálné mzdy se při zvyšování základu přihlédne pouze v případě, že je výpočetní podíl růstu vyšší než 1.
(1) Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, se stanoví ve výši 14 074 Kč na kalendářní měsíc.
(2) Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle odstavců 3 až 5 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.
(3) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem.
(4) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení vyměřovacího základu, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 5 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení vyměřovacího základu, při kterém je tento podíl vyšší než 1.
(5) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.