§ 51
ZNPzákon č. 187/2006 Sb. · Díl 3 – Přechod nároku na dávky a jejich výplatu · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy pojištěnec zemře v době, kdy už měl nárok na nemocenskou dávku, ale peníze mu ještě nebyly vyplaceny. Určuje, na koho nevyplacené dávky přecházejí a kdo o ně může úřad požádat. Týká se to rodinných příslušníků, kteří se zemřelým žili ve společné domácnosti.
- Pokud pojištěnec zemře, nárok na výplatu nevyplacených dávek přechází postupně na manžela nebo manželku, děti a rodiče.
- Podmínkou pro přechod nároku na tyto osoby je, že žili se zemřelým pojištěncem v době jeho smrti v domácnosti.
- Tito rodinní příslušníci vstupují do už běžícího řízení o dávce, případně mohou o dávku sami požádat, pokud to pojištěnec před smrtí nestihl.
- Předpokladem pro výplatu je, že sám zemřelý pojištěnec splňoval všechny podmínky pro nárok na výplatu dávky.
- Nevyplacené dávky se stávají předmětem dědictví pouze v případě, že neexistuje žádná z uvedených blízkých osob.
(1) Zemřel-li pojištěnec po vzniku nároku na dávku, přechází nárok na výplatu částek dávky, které nebyly pojištěnci vyplaceny, postupně na manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže žili s pojištěncem v době jeho smrti v domácnosti, pokud pojištěnec splňoval podmínky nároku na výplatu dávky; tyto osoby vstupují též do řízení o dávce. Pokud pojištěnec neuplatnil nárok na výplatu dávky, mohou tento nárok uplatnit osoby uvedené ve větě první.
(2) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavci 1 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.