§ 38a
ZNPzákon č. 187/2006 Sb. · Díl 1 – Podmínky nároku na otcovskou · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf upravuje podmínky nároku na dávku otcovské péče (otcovskou) pro otce nebo osoby, které převzaly dítě do péče. Týká se zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a stanovuje, kdy nárok vzniká a v jaké lhůtě je nutné na otcovskou nastoupit. Úprava myslí i na smutné situace, jako je narození mrtvého dítěte nebo jeho úmrtí krátce po porodu.
- Nárok má otec dítěte nebo osoba, která převzala dítě do 7 let věku do péče nahrazující péči rodičů.
- OSVČ musí být před nástupem na otcovskou nemocensky pojištěna jako OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně předcházející dni nástupu, pokud nenavazuje do 8 dnů na předchozí tříměsíční pojištění ze zaměstnání.
- Na otcovskou je nutné nastoupit v období 6 týdnů ode dne narození nebo převzetí dítěte, přičemž tato lhůta se prodlužuje o dny případné hospitalizace dítěte nebo matky.
- V případě úmrtí dítěte do 6 týdnů od narození vzniká nárok na otcovskou také, přičemž lhůta pro nástup činí 6 týdnů od narození, případně nejméně 2 týdny od úmrtí dítěte.
- Otcovská náleží v tomtéž případě péče jen jednou a jedné osobě, a to i při narození nebo převzetí více dětí současně.
- Nárok na otcovskou nemají osoby pracující ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence.
(1) Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě,
a) jehož je otcem,
b) které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.
(2) Nárok na otcovskou má též pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem,
a) se narodilo mrtvé, nebo
b) zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.
(3) Podmínkou nároku na otcovskou osoby samostatně výdělečně činné je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou podle § 38b odst. 2; to však neplatí, vznikla-li osobě samostatně výdělečně činné účast na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, jestliže při výkonu tohoto zaměstnání byla účastna pojištění jako zaměstnanec alespoň v posledních 3 měsících trvání tohoto zaměstnání. Věta první se použije obdobně pro zahraničního zaměstnance.
(4) Otcovská podle odstavce 1 náleží, pokud nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Není-li dále stanoveno jinak, otcovská podle odstavce 2 náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Jde-li o narozené dítě, období podle věty první a druhé se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte; za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení. Bylo-li by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte kratší než 2 týdny, otcovská podle odstavce 2 náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.
(5) V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská podle odstavce 1 náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče; v tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. Otcovská podle odstavce 2 náleží jen jednou i v případě, že se současně narodí více mrtvých dětí. Nárok na otcovskou podle odstavce 1 písm. a) nebrání vzniku nároku na otcovskou podle odstavce 2 písm. b) v případě téhož dítěte; to platí i v případě, že zemře jedno z dětí narozených současně.
(6) Nárok na otcovskou nemají pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.