§ 126 Regresní náhrada
ZNPzákon č. 187/2006 Sb. · Díl 1 – Odpovědnost v pojištění a sankce · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf upravuje tzv. regresní náhradu, což je povinnost viníka vrátit státu peníze za nemocenské dávky. Týká se to kohokoliv, kdo svým protiprávním jednáním (zaviněným porušením zákona potvrzeným soudem nebo úřadem) způsobil, že někdo jiný musel čerpat dávky nemocenského pojištění. Stát pak vymáhá vyplacené peníze přímo po tomto viníkovi.
- Pokud vaše zaviněné protiprávní jednání vedlo k vyplácení nemocenských dávek, musíte orgánu nemocenského pojištění (státu) zaplatit regresní náhradu.
- Výše regresní náhrady se rovná přesné částce, která byla na dávce vyplacena.
- Vymáhat tuto náhradu nelze po samotném pojištěnci, kterému byla dávka vyplacena.
- Pokud škodu zavinilo více lidí současně, ručí za zaplacení všichni společně a mezi sebou se vyrovnají podle míry zavinění.
- Povinnost zaplatit vzniká na základě oficiálního rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění.
- Nárok státu na zaplacení zaniká po 5 letech od zjištění viníka, nejpozději však 10 let od vzniku události (podrobnosti upravuje jiné ustanovení).
(1) Ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. Nárok na regresní náhradu nemá orgán nemocenského pojištění vůči pojištěnci, jemuž byla dávka vyplacena.
(2) Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku zavinilo více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Je-li jednou z těchto osob pojištěnec, kterému byla dávka vyplacena, odpovídají orgánu nemocenského pojištění jen ostatní subjekty; výše regresní náhrady se přitom poměrně sníží. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.
(3) Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky.
(4) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti zaplatit tuto náhradu.
(5) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnost, že ke vzniku sociální události, z jejíhož titulu byla dávka vyplacena, došlo v důsledku jednání uvedeného v odstavci 1, nejpozději však uplynutím 10 let ode dne vzniku této sociální události. Ustanovení § 124 odst. 4 věty druhé zde platí obdobně.
(6) Ustanovení § 124 odst. 6 a 7 platí pro regresní náhradu obdobně.
(7) Orgán nemocenského pojištění je povinen podat podnět příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení, pokud by v tomto řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného protiprávního jednání majícího význam pro regresní náhrady.