§ 898 Péče o jmění dítěte
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 3 – Rodičovská odpovědnost · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje pravidla pro nakládání s majetkem nezletilého dítěte ze strany jeho rodičů. Určuje, u kterých významnějších majetkových a smluvních úkonů musí rodiče získat předchozí souhlas soudu, aby chránili zájmy dítěte. Týká se všech rodičů, kteří spravují majetek svých dětí, a také podnikatelů, kteří s dětmi či jejich zastupujícími rodiči vstupují do právních vztahů.
- Rodiče potřebují souhlas soudu ke všem právním jednáním s majetkem dítěte, kromě běžných záležitostí nebo výjimečných věcí s zanedbatelnou hodnotou.
- Souhlas soudu je bezvýjimečně nutný např. při získání, prodeji či zatížení nemovitosti nebo při uzavírání úvěrových smluv za dítě.
- Schválení soudem vyžadují také smlouvy o bydlení či smlouvy s trvajícím nebo opakovaným plněním na dobu delší než tři roky nebo přesahující zletilost dítěte.
- Prodej, darování nebo získání majetku podléhá souhlasu soudu v závislosti na hodnotě stanovené násobky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.
- Soud může okruh jednání vyžadujících jeho souhlas zúžit, pokud je to v zájmu dítěte.
- Pokud rodič jedná bez potřebného souhlasu soudu, je toto jednání neplatné pouze v případě, že dítěti způsobuje újmu.
(1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.
(2) Souhlasu soudu je vždy třeba k právnímu jednání, kterým dítě
a) nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc nebo podíl na ní,
b) zcizuje nebo zatěžuje majetek jako celek, ledaže jeho hodnota nepřevyšuje částku odpovídající dvacetinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, nebo nabývá, zcizuje nebo zatěžuje majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
c) uzavírá dohodu dědiců o výši dědických podílů nebo rozdělení pozůstalosti, odmítá dědictví nebo prohlašuje, že nechce odkaz,
d) uzavírá smlouvu
1. zavazující k trvajícímu nebo opětovnému plnění nebo smlouvu týkající se jeho bydlení na dobu delší než tři roky nebo na dobu trvající i po nabytí zletilosti dítětem, nebo
2. úvěrovou nebo obdobnou, nebo
e) postupuje pohledávku na výživné, ledaže jde o postoupení za úplatu alespoň ve výši jistiny pohledávky v době postoupení.
(3) Je-li to v zájmu dítěte, může soud zúžit okruh právních jednání, která podléhají souhlasu soudu.
(4) Jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu.