§ 66
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 3 – Nezvěstnost · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje podmínky, za kterých může soud prohlásit svéprávného člověka za nezvěstného. Týká se to situací, kdy daný člověk opustil své bydliště, nedává o sobě žádné zprávy a nikdo neví, kde se nachází. Pro podnikatele je to důležité zejména v případě, že takový člověk s nimi podniká, spoluvlastní majetek nebo u nich pracoval.
- O prohlášení člověka za nezvěstného rozhoduje výhradně soud.
- Prohlásit za nezvěstného lze pouze svéprávného člověka, který opustil bydliště, nepodal o sobě zprávu a není známo, kde pobývá.
- Soud v rozhodnutí přesně určí den, kdy účinky prohlášení nezvěstnosti nastaly.
- Soud takto koná na návrh osoby, která na tom má právní zájem.
- Návrh k soudu může podat například manžel, jiná blízká osoba, spoluvlastník, zaměstnavatel nebo korporácia (obchodní společnost či družstvo), ve které má tento člověk účast.
(1) Za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Soud uvede v rozhodnutí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.
(2) Prohlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast.