§ 610
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Všeobecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf vysvětluje, jak funguje promlčení u soudu v běžných vztazích i při rušení smluv. Týká se každého dlužníka i věřitele, kteří mezi sebou řeší nesplacené závazky nebo vrácení plnění. Určuje, že soud promlčení nezkoumá sám od sebe, ale dlužník se mu musí aktivně bránit.
- Soud k promlčení přihlédne pouze v případě, že dlužník sám namítne, že je právo promlčeno.
- Pokud se někdo dopředu vzdá práva namítnout promlčení, k takovému ujednání se vůbec nepřihlíží.
- Při vrácení toho, co strany získaly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, soud k námitce promlčení přihlédne jen tehdy, pokud by ji mohla namítnout i druhá strana.
- Pravidlo o vzájemném vrácení plnění platí i v případě, že se plnilo na základě zdánlivého právního jednání (jednání, které vůben nemá právní následky).
(1) K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
(2) Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání.