§ 3027
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Hlava I – Ustanovení společná · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf řeší situaci, kdy má věřitel (ten, komu se dluží) právo na dostatečnou jistotu (zajištění dluhu) a nedohodne se s dlužníkem ani s jinou osobou, která zajištění poskytuje, na tom, co konkrétně bude jistotou ani v jaké výši. V takovém případě o konkrétním předmětu a výši jistoty rozhoduje soud. Ustanovení se týká věřitelů, dlužníků a dalších osob, které v daném vztahu poskytují zajištění.
- Právo věřitele na dostatečnou jistotu musí zakládat tento zákon.
- Tento paragraf se uplatní tehdy, pokud se věřitel s dlužníkem nebo jinou poskytující osobou nedohodnou na předmětu nebo výši jistoty.
- O konkrétním předmětu a výši jistoty rozhodne v případě nedohody soud.
- Soud při svém rozhodování přihlíží k povaze a výši dané pohledávky.
Pozor: Pokud mezi stranami nedojde k dohodě o předmětu a výši jistoty, určí je až soud podle povahy a výše pohledávky.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Zakládá-li tento zákon věřiteli právo na dostatečnou jistotu a neujednají-li věřitel a dlužník nebo jiná osoba poskytující zajištění její předmět nebo výši, rozhodne o dostatečné jistotě soud s přihlédnutím k povaze a výši pohledávky.
Zdroj: e-Sbírka