§ 2560
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 2 – Přeprava věci · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf upravuje základní pravidla pro dopravce při doručování zásilky příjemci v rámci přepravní smlouvy. Týká se podnikatelů, kteří vystupují v roli dopravců, odesílatelů nebo příjemců zboží. Učuje, jak má dopravce postupovat při samotném předání zásilky nebo při výběru peněz od příjemce.
- Pokud dopravce ví, kdo je příjemcem zásilky, má povinnost mu zásilku přímo doručit.
- Pokud má příjemce podle smlouvy zásilku v místě určení sám vyzvednout, dopravce mu pouze oznámí ukončení přepravy a vydá mu ji až na jeho požádání.
- Pokud smlouva dopravci ukládá vybrat od příjemce před vydáním zásilky určitou částku (například dobírku) nebo provést jiný inkasní úkon, postupuje se přiměřeně podle pravidel pro dokumentární inkaso (bankovní postup při předávání dokumentů proti platbě).
- Další detaily k inkasním úkonům a doručování upravuje jiné ustanovení.
Pozor: Dopravce si musí ve smlouvě přesně ověřit, zda má zásilku doručit přímo příjemci, nebo zda ho má pouze informovat o dokončení přepravy a počkat na jeho požádání o vydání.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Zná-li dopravce příjemce zásilky, zásilku mu doručí. Má-li však příjemce podle smlouvy zásilku v místě určení vyzvednout, oznámí mu dopravce jen ukončení přepravy a zásilku mu na požádání vydá.
(2) Zavazuje-li smlouva dopravce, aby před vydáním zásilky vybral od příjemce určitou částku či uskutečnil jiný inkasní úkon, použijí se přiměřeně ustanovení o dokumentárním inkasu.
Zdroj: e-Sbírka