§ 2406

OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf upravuje finanční vztahy mezi schovatelem (člověkem nebo firmou, co věc hlídá) a uschovatelem (tím, komu věc patří) při úschově věci. Určuje, za jakých podmínek má schovatel nárok na náhradu nákladů spojených s opatrováním věci a kdy mu náleží samotná odměna za úschovu. Týká se všech podnikatelů i fyzických osob, které si mezi sebou dají věc do úschovy.

  • Uschovatel musí schovateli zaplatit nezbytné náklady, které schovatel vynaložil na opatrování převzaté věci.
  • Pokud schovatel vynaloží jiné než nezbytné náklady, má nárok na jejich náhradu podle pravidel pro nepřikázaného jednatele, pokud se strany nedohodly jinak.
  • Odměna (úplata) za úschovu náleží schovateli pouze tehdy, pokud byla předem sjednána.
  • Nárok na odměnu vzniká schovateli také tehdy, pokud to vyplývá ze zvyklostí, z předchozího vzájemného styku stran nebo z předmětu jeho činnosti.
Pozor: Pokud nárok na odměnu nevychází z vaší běžné činnosti nebo předchozí spolupráce, musíte si úplatu za úschovu předem výslovně sjednat, jinak vám nenáleží.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění

(1) Uschovatel nahradí schovateli nezbytné náklady, které na věc při jejím opatrování vynaložil; náhrada jiných nákladů schovateli náleží, nebylo-li jinak ujednáno, jako nepřikázanému jednateli.

(2) Úplata za úschovu náleží schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo plyne-li to ze zvyklostí, z předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele.

Zdroj: e-Sbírka

Interested in White Label?

Offer our services as your own, with your identity and website design.

For agents, accountants, tax advisers and law firms

Become a White Label partner