§ 204 Likvidace

OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf upravuje postupy při likvidaci právnické osoby (například rušené firmy), konkrétně řeší osud zbylého majetku a práva zajištěných věřitelů. Týká se firem v likvidaci, jejich likvidátorů a věřitelů, kteří vůči firmě mají pohledávky (dluhy). Určuje, co se stane s majetkem, pokud o něj věřitelé nemají zájem, a jak se uspokojují zajištění věřitelé.

Pokud všichni věřitelé odmítnou převzít likvidační podstatu (zbylý majetek určený k vyrovnání dlužných částek), přechází tento majetek v den zániku právnické osoby na stát.
Likvidátor má povinnost tento přechod majetku na stát bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu.
Zajištěný věřitel (věřitel, jehož pohledávka je kryta jistotou podle jiného zákona) má právo na uspokojení své pohledávky přednostně z této jistoty.
Pokud uspokojení z jistoty nestačí k pokrytí celé pohledávky zajištěného věřitele, dostane zbývající část plnění podle postupů uvedených v jiných ustanoveních.

Pozor: Pokud se vymáhá pohledávka v rámci likvidace, zajištěný věřitel se uspokojuje přednostně ze své jistoty, a teprve neuspokojený zbytek dlužené částky řeší podrobnosti upravené v jiném ustanovení.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Odmítnou-li všichni věřitelé likvidační podstatu převzít, přechází likvidační podstata dnem zániku právnické osoby na stát; likvidátor to bez zbytečného odkladu oznámí orgánu příslušnému podle jiného zákona.

(2) Bez zřetele k § 201 až 203 náleží věřiteli, který je podle jiného zákona věřitelem zajištěným, uspokojení z jistoty, kterou byla jeho pohledávka zajištěna. Nebude-li zajištěný věřitel takto plně uspokojen ve své pohledávce, náleží mu ve zbytku plnění podle § 201 až 203.

Zdroj: e-Sbírka