§ 1979 Společná ustanovení
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 1 – Splnění · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje situaci, kdy obchodní partner (věřitel) chyběně odstoupí od smlouvy kvůli nezaplacení nebo nedodání zboží (splnění dluhu) dlužníkem. Týká se podnikatelů v roli věřitelů i dlužníků a určuje, od jakého okamžiku je smlouva skutečně zrušena (účinky odstoupení). Říká, že i při nesprávně stanovené nebo zcela vynechané náhradní lhůtě k plnění odstoupení nakonec platí, ale až po uplynutí doby, která měla být správně poskytnuta jako dostatečná (přiměřená).
- Pokud dlužníkovi dáte příliš krátký náhradní čas na splnění povinnosti a po jeho vypršení od smlouvy odstoupíte, smlouva se nezruší ihned.
- Zrušení smlouvy (účinky odstoupení) v takovém případě nastane až po marném uplynutí doby, která měla být dlužníkovi v dané situaci poskytnuta jako dostatečná a spravedlivá (přiměřená).
- Stejné pravidlo se použije i v situaci, kdy od smlouvy odstoupíte, aniž byste dlužníkovi jakoukoliv náhradní dobu na splnění vůbec dali.
Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.