§ 19
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Všeobecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanoví, že každý člověk má od narození přirozená práva, a proto je považován za osobu. Zákon tato práva nevytváří, pouze určuje hranice pro jejich využívání a způsob, jakým je chránit. Týká se každého člověka, včetně podnikatelů vystupujících jako fyzické osoby.
- Každý člověk má přirozená práva, která lze poznat rozumem a citem, a je považován za osobu.
- Zákon určuje pouze limity pro uplatňování těchto práv a způsob jejich ochrany.
- Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze prodat ani převést na jiného (zcizit) a nelze se jich ani vzdát.
- Pokud by se někdo svých přirozených práv vzdal nebo je převedl, právně se k tomu vůbec nepřihlíží.
- K jakémukoliv omezení těchto práv, které odporuje zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku, se rovněž nepřihlíží.
(1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany.
(2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.