§ 1749
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 3 – Obsah smlouvy · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy si smluvní strany v předchozí dohodě ujednají, že některou část nebo podmínku smlouvy (náležitost smlouvy) doplňuje a určuje třetí osoba nebo soud. Týká se všech podnikatelů, kteří se rozhodnou rozhodnutí o konkrétním obsahu smlouvy přenést na někoho jiného. Dokud k tomuto určení nedojde, není smlouva účinná (vymahatelná a platná v praxi).
- Pokud má o náležitosti smlouvy rozhodnout třetí osoba nebo soud, smlouva se stává účinnou až v momentě, kdy je tato náležitost určena.
- Jestliže třetí osoba náležitost neurčí v přiměřené lhůtě nebo ji určit odmítne, může jakákoliv ze smluvních stran navrhnout, aby o ní rozhodl soud.
- Při určování chybějící náležitosti se musí přihlížet k jasnému účelu smlouvy a k okolnostem, za kterých byla uzavřena.
- Výsledné určení náležitosti musí vždy poctivě uspořádat práva a povinnosti obou smluvních stran.
(1) Ujednají-li strany, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud, je takové určení podmínkou účinnosti smlouvy. Neurčí-li třetí osoba náležitost smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li ji určit, může kterákoli strana navrhnout, aby tuto náležitost určil soud.
(2) Při určení náležitosti se přihlédne k účelu, který smlouva zřejmě sleduje, k okolnostem, za nichž byla smlouva uzavírána, jakož i k tomu, aby byly práva a povinnosti stran poctivě uspořádány.