§ 1666
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 6 – Právo některých osob na zaopatření · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje nárok pozůstalého manžela, těhotné vdovy a nevdané matky zůstavitelova dítěte na finanční zabezpečení (výživu a zaopatření) z pozůstalosti po zemřelém. Týká se osob v situaci, kdy po smrti partnera či manžela potřebují zabezpečit základní životní potřeby a nemají dostatečné vlastní prostředky. Určuje také limity pro vyplácení těchto nároků s ohledem na ostatní oprávněné osoby.
- Pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů od smrti manžela, přičemž těhotná vdova nebo nevdaná matka zůstavitelova dítěte má toto právo až do konce šestého týdne po porodu.
- Pokud byl manželovi zákonný dědický podíl odepřen nebo zkrácen, má při splnění podmínek (neschopnost sám se živit a nedostatek jiného zaopatření) právo na nutné zaopatření až do nového sňatku.
- Maximální výše nutného zaopatření pro zkráceného nebo opomenutého manžela je omezena polovinou jeho zákonného dědického podílu.
- Právo na nutné zaopatření nevzniká manželovi, který se zůstavitelem bez vážných důvodů nežil v rodinné domácnosti, dále manželovi nezpůsobilému dědit ani tomu, který dědictví odmítl či se ho zřekl.
- V případě nedostatku prostředků se práva na slušnou výživu úměrně zkrátí tak, aby všichni oprávnění dostali stejně, přičemž podrobnosti upravuje jiné ustanovení.
(1) Pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. Je-li vdova těhotná, má právo na slušnou výživu až do konce šestého týdne po porodu; totéž právo má i matka zůstavitelova dítěte, která nebyla za zůstavitele provdána.
(2) Byl-li pozůstalému manželu zákonný dědický podíl odepřen nebo zkrácen, má pozůstalý manžel právo na nutné zaopatření až do uzavření nového manželství, pokud se mu takového zaopatření jinak nedostává a pokud není schopen sám se živit; takto však nemůže dostat z pozůstalosti více, než kolik by činila polovina jeho zákonného dědického podílu. Právo na nutné zaopatření však nenáleží manželu, který bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost, manželu nezpůsobilému být dědicem ani manželu, který se dědictví zřekl nebo je odmítl.
(3) Bylo-li by právem na slušnou výživu podle odstavce 1 zkráceno právo na nutnou výživu podle § 1665, zkrátí se všechna tato práva tak, aby se všem oprávněným dostalo stejně. Nutné zaopatření podle odstavce 2 nelze poskytnout, zkrátilo-li by se tím právo na nutnou výživu podle § 1665.