§ 1639 Pátá třída dědiců
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 4 – Zákonná posloupnost · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf určuje, jak se dělí dědictví v páté třídě dědiců, pokud nedědí nikdo z předchozí čtvrté třídy. Týká se prarodičů rodičů zůstavitele (tedy jeho prababiček a pradědečků), a to jak ze strany otce, tak ze strany matky. Stanovuje přesná pravidla pro rozdělení majetku mezi tyto příbuzné.
- Dědictví v páté třídě připadá výhradně prarodičům zůstavitelových rodičů.
- Majetek se nejprve rozdělí na dvě poloviny – jednu pro prarodiče z otcovy strany a druhou pro prarodiče z matčiny strany.
- Každá dvojice prarodičů se o svou polovinu dělí rovným dílem.
- Pokud někdo z dvojice nedědí, jeho osmina připadne druhému členu téže dvojice.
- Pokud nedědí celá dvojice, její čtvrtina připadne druhé dvojici ze stejné strany.
- Pokud nedědí ani jedna dvojice z jedné strany, celé dědictví připadne dvojicím z druhé strany.
(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.