§ 1630 Práva dědice vyhradivšího si soupis
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 3 – Nabytí odkazu · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy je majetek po zemřelém (pozůstalost) téměř zcela vyčerpán povinností vydat věci nebo peníze určené konkrétním osobám (odkazy). Týká se dědiců a odkazovníků (osob, kterým měl být odkaz vydán), přičemž určuje, jak se mezi ně rozdělí náklady a odměna za vyřízení těchto odkazů.
- Pokud dědic nevyužije své právo podle jiného ustanovení a pozůstalost je odkazy téměř vyčerpána, má dědic nárok na náhradu nákladů a na přiměřenou odměnu za svou námahu.
- Pokud zbývající pozůstalost na úhradu nákladů a odměny nestačí, platí je odkazovníci poměrně podle hodnoty svých odkazů.
- K zajištění svého nároku na úhradu nákladů a odměny má dědic zadržovací právo k odkázaným věcem a dokud nemá dostatečné zajištění, není povinen odkazy vyřizovat.
- Pokud již odkazovník odkaz obdržel, vypočítá se jeho příspěvek z hodnoty odkazu v době přijetí a z užitků, které z něj získal.
- Odkazovník se může povinnosti přispívat zbavit tím, že dědici vrátí celý odkaz i s užitky nebo zaplatí jejich cenu.
- V ostatních záležitostech se na odkazovníka nahlíží jako na poctivého držitele.
(1) Je-li čistá pozůstalost odkazy obtížena tak, že je téměř vyčerpána a dědic neuplatní právo podle § 1598, má dědic právo jen na náhradu nákladů učiněných při splnění odkazů a na přiměřenou odměnu za svou námahu. Nestačí-li pozůstalost k jejich úhradě, hradí náklady i odměnu odkazovníci poměrně podle hodnoty odkazů a dědic má k zajištění svého práva k odkázaným předmětům zadržovací právo; bez dostatečného zajištění není dědic povinen odkazy vyřizovat.
(2) Pokud však odkazovník odkaz již obdržel, provede se srážka podle hodnoty, jakou měl odkaz v době přijetí, a podle užitků, které již z něho získal. Odkazovník se zbaví povinnosti příspěvku tím, že vydá dědici odkaz i s užitky nebo jejich cenu. V ostatním se na odkazovníka hledí jako na poctivého držitele.