§ 1616
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 3 – Odkaz pohledávky · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje situaci v dědickém právu, kdy zesnulý (zůstavitel) zanechá odkaz týkající se dluhu, který měl vůči svému věřiteli (odkazovníku). Týká se osob, které jsou tímto odkazem pověřeny k jeho vyřízení (osoby obtížené odkazem), a samotných věřitelů. Určuje, jaké právní účinky má takový odkaz na splatnost a zajištění dluhu.
- Osoba pověřená odkazem má povinnost uznat dluh zesnulého, který zesnulý přesně vyjádřil nebo který věřitel prokáže.
- Tento dluh musí být uhrazen nejpozději ve lhůtě určené pro splnění ostatních odkazů.
- Úhrada dluhu musí proběhnout bez ohledu na podmínky a lhůty, které byly původně mezi zesnulým a pověřenou osobou sjednány.
- Pokud zesnulý přikázal pohledávku věřitele zajistit, musí být věřiteli poskytnuta dostatečná jistota (zabezpečení).
(1) Odkaz dluhu, který má zůstavitel uhradit odkazovníku, má ten právní účinek, že zavazuje osobu obtíženou odkazem uznat dluh, který zůstavitel určitě vyjádří nebo odkazovník prokáže, a uhradit jej nejpozději ve lhůtě pro splnění ostatních odkazů bez zřetele k podmínkám a lhůtám, které obtížený se zůstavitelem ujednal.
(2) Nařídí-li zůstavitel, aby odkazovníkova pohledávka byla zajištěna, musí mu být poskytnuta dostatečná jistota.