§ 1600 Obtížení odkazem
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro případ, kdy člověk v závěti zanechá odkaz (majetek určený konkrétní osobě, aniž by se stala dědicem) pro určitou skupinu lidí nebo na dobročinné účely. Týká se situací, kdy v odkazu není jmenovitě určeno, kdo přesně a v jaké výši má majetek dostat. Řeší, kdo má právo tyto konkrétní příjemce a způsob rozdělení vybrat.
- Zůstavitel (člověk, který zanechává dědictví) může pamětním odkazem určit skupinu osob, jako jsou příbuzní či chudí, nebo veřejně prospěšný a dobročinný účel.
- Zůstavitel může pověřit dědice nebo jinou osobu, aby rozhodla, které konkrétní osoby nebo účely a jakým způsobem budou poděleny.
- Pokud zůstavitel neurčí, kdo má výběr provést, rozhoduje o rozdělení dědic.
- Pokud dědic nemůže tuto volbu vykonat, určí odkazovníky (příjemce odkazu) soud.
Zůstavitel, který odkazem pamatuje na určitou skupinu osob, jako jsou zejména příbuzní či chudí, nebo na veřejně prospěšný, dobročinný či podobný účel, může ponechat dědici nebo někomu jinému, aby určil, jak a které z těchto osob nebo účelů mají být poděleny. Nevysloví-li se o tom zůstavitel, má volbu dědic. Nemůže-li dědic volbu vykonat, určí odkazovníky soud.