§ 1566 Doložení času
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 3 – Vedlejší doložky v závěti · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf řeší situaci, kdy člověk v závěti určí časový údaj (doložení času), který je nerealizovatelný nebo chybbný. Týká se všech osob, které sepisují závěť (zůstavitelů), a jejich dědiců. Určuje, jak se k takovému časovému vymezení v závěti právně přistupuje.
- Pokud je jisté, že stanovená doba nemůže nikdy nastat, považuje se toto určení času za nemožnou podmínku.
- Pokud je nepochybné, že se autor závěti při určení času pouze zmýlil, rozhodný okamžik se určí podle jeho pravděpodobné vůle.
- Způsob zjišťování a posuzování pravděpodobné vůle zůstavitele upravuje jiné ustanovení.
Pozor: Dejte si pozor na to, že při pouhé chybě v datu či čase se postupuje podle pravděpodobné vůle zůstavitele, zatímco zcela nemožný čas se posuzuje jako nemožná podmínka.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Je-li jisté, že doba vyměřená v závěti nastat nikdy nemůže, posoudí se toto doložení času jako nemožná podmínka. Bude-li však nepochybné, že se zůstavitel při určení času jenom zmýlil, určí se rozhodná chvíle podle jeho pravděpodobné vůle.
Zdroj: e-Sbírka