§ 1343 Zastavení cizí věci
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 2 – Zastavení · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf vysvětluje pravidla pro situaci, kdy chce někdo dát do zástavy věc, která mu nepatří. Týká se dlužníků, kteří zastavují majetek, i věřitelů, kteří zástavu přijímají. Stejná pravidla platí i v případě, že k věci už má někdo jiné právo, které se se zástavním právem vylučuje.
- Cizí věc lze dát do zástavy standardně pouze tehdy, pokud k tomu dá vlastník věci souhlas.
- Pokud dlužník zastaví cizí movitou věc bez souhlasu majitele, zástavní právo přesto vznikne, pokud je věc věřiteli předána.
- Podmínkou pro vznik zástavního práva bez souhlasu vlastníka je dobrá víra věřitele (jeho poctivé přesvědčení), že dlužník měl právo věc zastavit.
- Stejný postup se uplatní i tehdy, pokud má k zastavované věci jiná osoba věcné právo, které zástavnímu právu odporuje.
Pozor: Jako věřitel si dejte pozor při přebírání zástavy a prověřte si, zda má dlužník k věci potřebná práva, protože zástavní právo bez souhlasu majitele vznikne jen tehdy, pokud jste v dobré víře.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Zástavce může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka.
(2) Dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne zástavní právo, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.
(3) Má-li někdo k zastavované věci věcné právo neslučitelné se zástavním právem, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.
Zdroj: e-Sbírka