§ 10
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 2 – Užití předpisů občanského práva · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf vysvětluje, jak postupovat a rozhodovat v situacích, na které zákon nemá žádné konkrétní výslovné pravidlo. Týká se všech účastníků soukromoprávních vztahů, včetně podnikatelů, pokud řeší právní případ nezachycený v textu zákona. Učuje postupné kroky, jak v takovém případě najít správné řešení práv a povinností.
- Pokud pro daný případ neexistuje výslovné ustanovení zákona, použije se to ustanovení, které je mu svým obsahem a účelem nejbližší.
- Pokud nelze najít ani nejbližší obdobné ustanovení, rozhodne se podle principů spravedlnosti a základních zásad občanského zákoníku.
- Při hledání řešení je nutné brát zřetel na zvyklosti soukromého života.
- Musí se přihlédnout také k aktuálnímu stavu právní nauky a k ustálené rozhodovací praxi soudů.
- Cílem celého postupu je dosáhnout dobrého a spravedlivého uspořádání práv a povinností dotčených stran.
(1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.
(2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.